K čemu slouží filtry pevných částic
Filtry pevných částic, označované zkratkou DPF (Diesel Particulate Filter), jsou zařízení, jejichž úkolem je zachytávání pevných částic, produkovaných motory s přímým vstřikováním. Důvod, proč se dříve nepoužívaly, nesouvisel jen s nařízeními Evropské unie, ale i s tím, že zkrátka nebyly potřeba. Dříve se do osobních aut montovaly vznětové motory s nepřímým vstřikováním paliva. Motory s nepřímým vstřikem vytvářejí minimum pevných částic, respektive to u nich není problém. Dnes je to vidět zejména u malých zážehových turbomotorů, jež nahrazují větší atmosféricky plněné zážehové motory s vícebodovým vstřikováním. Kdy ty přeplňované s přímým vstřikem sice vypustí na kilometr méně oxidů dusíku, na které se v současnosti hledí ve většině států hledí nejvíce, ale za to podstatně více při jejich práci vzniká tzv. pevných částic.
Proč je mají jen diesely?
Problém se řešil nejprve u vznětových motorů. A to z toho důvodu, že u nich se přímé vstřikování prosadilo mnohem dříve. Již koncem devadesátých let minulého století. Zatímco U těch zážehových je to záležitost nanejvýš posledních deseti let. Masově pak posledních několik let. Nicméně i u nich se dnes řeší tvorba pevných částic úplně stejně, jako u těch zmíněných dieselů. Vždy mě dostane, když v médiích zaslechnu nebo se dočtu, že částicové filtry musí mít všechna auta se vznětovými motory, od roku 2004. Není to totiž pravda. Ano, nákladní vozidla, některé osobáky, především ty s většími diesely a různé „eko-verze“. Ale většina aut se čtyrválcovými diesely do zdvihového objemu 2000 cm3, je do roku 2010 neměla. Protože až se zavedením normy EURO 5, vznikla nutnost jejich použití.
Proč jsou s nimi problémy? Jak je řešit? Lze jim předejít?
V dobách, kdy se částicové filtry začaly montovat do aut, existovaly pouze pasivní filtry. Tyto filtry vyžadovaly pro svou regeneraci (vypálení), vyšší zátěž a ideálně konstantní otáčky. Tedy nejlépe jízdu po dálnici. Neexistoval jiný způsob a životnost se pohybovala, jen kolem 80 000 kilometrů. V dnešní době ses již používají částicové filtry, u kterých se využívá aktivní regenerace. Používá se z toho důvodu, že lidé si často koupí auto s dieselovým motorem a jezdí s ním, lidově řečeno, na nákupy. Myslím tím samozřejmě na kratší trasy, zejména po městě. Což filtrům nesvědčí, ale ty dnešní už to celkem zvládají a použitelná životnost je obvykle zachována. Například koncern PSA používá a nechává si vyrábět originální aditiva, jež mají na regeneraci pozitivní vliv. Nutností je pak tankovat ideálně plnou nádrž, aby to mělo požadované účinky. Nikoliv za dvě, za tři stovky. To by asi nemělo velký smysl. Dnešní filtry díky všem možným vylepšením, vydrží i čtvrt miliónu kilometrů. Nicméně při ježdění po městě tomu tak asi nebude.
